Ráno vítr fouká do polí
každá rána jednou přebolí
na stole prázdný flašky od vína
když něco končí, něco začíná
Chtěl jsem s tebou jaro vyhlížet
stará pravda ale tvrdí, že
hezký chvíle větry odvanou
hluboký jizvy v srdci zůstanou

Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
pálím je na popel
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
abych sám neshořel!

Zima se blíží a já dobře vím
že štěstí není víc než dým
co se nad střechama klikatí
než se v modrým nebi vytratí
A jak tu pálím naše vzpomínky
ty jsi jinde kdoví s kým
zavřu oči, snad to pomůže
až se mráz zakousne do kůže

Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
pálím je na popel
Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
abych sám neshořel!

Až přijde jaro, možná z popela
povstane nová láska nesmělá
a možnájí bude štěstí přát
když ji nebudeme v cestě stát

Tak pálím tvý zprávy, napsaný potem na hedvábí,
abych sám neshořel!