jasmine.4.t
jasmine.4.t je uměleckým jménem britské trans singer-songwriterky Jasmine Cruickshank, narozené 28. listopadu 1991. Pochází z Bristolu, kde původně hrála v skate punkových kapelách a spoluzakládala nezávislý label Breakfast Records. V roce 2020 její život nabral dramatický obrat – potýkala se s dlouhodobými zdravotními problémy spojenými s myalgickou encefalomyelitidou a covidem, podstoupila srdeční operaci a byla následně šest měsíců upoutaná na lůžko. V nestabilním manželství se cítila uzavřená a nemohla psát hudbu, až po přestěhování do Manchesteru dokázala opět tvořit a přijmout sebe sama.
Po coming outu a přechodu se jasmine.4.t stala prvním britským umělcem podepsaným u labelu Saddest Factory Records, který založila Phoebe Bridgers. K tomuto převratnému momentu došlo díky přátelství s Lucy Dacus, se kterou Jasmine v roce 2018 objížděla evropské turné jako předskokan. Dacus později přehrála její dema Phoebe Bridgers přímo v autě, načež Bridgers okamžitě kontaktovala svého managera s cílem Jasmine podepsat. Celá situace se zdála neuvěřitelná – mladá umělkyně z Manchesteru se náhle ocitla ve studiu Sound City v Los Angeles, kde její debutový album produkovali všichni tři členové boygenius.
Hudba jasmine.4.t čerpá inspiraci z indie folku, dream popu a alternativního rocku. Charakteristická je fingerpickovanou kytarou, intimními vokálními nahrávkami a silně osobními texty o transfeminní zkušenosti, queer přátelství a lásce t4t. V živých vystoupeních ji doprovází celoženská trans kapela složená z Phoenix Rousiamanis na klavír a smyčce, Eden O'Brien na bicí a Emily Abbott na baskytaru. Jasmine využívá svou platformu k aktivistické práci za práva trans lidí a marginalizovaných skupin, považuje za důležité být viditelným trans vzorem v hudebním průmyslu.
Průlomovým okamžikem v kariéře jasmine.4.t bylo vydání debutového alba You Are The Morning v lednu 2025, které získalo výjimečné kritické ohlasy. Album vznikalo v období osobních traumat, kdy Jasmine po příchodu do Manchesteru spala na pohovkách queer přátel, kteří jí podle jejích slov zachránili život. Na nahrávce se kromě boygenius podílel také Trans Chorus of Los Angeles a skladby jako Skin on Skin, Guy Fawkes Tesco Dissociation nebo závěrečná Woman reflektují témata disociace, dysphorie, ale i naděje a síly queer komunity. Album je popisováno jako intimní, emotivně silné dílo plné folkové vřelosti a vivid storytellingu.
