V torně plno snů, v kapse babek pár,
všem se klidně dívat zpříma do očí!
Jak dřív to bylo snadné!I vznést se nad bulvár.
Jenže pak svět reálný nás zaskočí.
R: Já vím, sen je lhář,ten jen zdá se, zdá
vplouvá pod polštář, přítěž průhledná,
v zrádně svůdnou tvář nevěř, sen je lhář.
Jen rozvahu a klid, realitu pochopit,
je tu svět a sen je fuč,pane Bože, odnauč mě snít!
Oh, oh.
V torně plno snů už se nenosí,
do počítačů se snění nevtěsná.
O neprodejné zboží se nikdo neprosí.
Proč mě ale trápívá noc bezesná?
R: Já vím, sen je lhář,ten jen zdá se, zdá...
Ty, Bože, slyš mě zas, když jsi stvořil svět i nás,
cosi nám dej do krosen podobného jako sen!
Oh, já vím, sen je lhář.
V zrádně svůdnou tvář nevěř, sen jen lhář.
Ty, bože, slyš mě zas, když jsi stvořil svět i nás,
cosi nám dej do krosen podobného jako sen!
Oh, já vím /já vím sen je lhář/
/ten jen zdá se, zdá,/
Oh, sen je lhář /vplouvá pod polštář,/
/ přítěž průhledná
Průhledná / v zrádně svůdnou tvář,/
Sen je lhář /nevěř, sen je lhář./
Ty, bože, tak mě slyš,
nejsem kámen ani myš,
něco víš snad o genech,
jestli můžeš, tak mě nech
snít dál...
