Vy kytky z polí,
proč láska bolí
nás
a horko střídá mráz?
Kdo o ni prosí
a kdo ji nosí
nám,
andělé bosí
či sám ďábel k svým hrám?

Sníh musí tát
a tráva má pít,
já zase mám
jen s ním věčně být,
ví bůh, proč ho tak ráda mám.

Má kůži línou,
má často splín,
má snad i jinou,
možná, co s tím
ví bůh, proč ho tak ráda mám.

Když má přísnou tvář,
slunce ztrácí zář
a když úsměv má,
je z ledna máj
a z máje ráj.

Ať přijde dřív
či k ránu, když spím,
je bez něj hůř
a líp je mi s ním,
ví bůh,
proč ho tak ráda mám