Když stíny se na střechách lámou a budeš zas sám, když podvečer zavoní slámou, já radu ti dám. Mám v podkroví z pavučin zámek a holubí trůn. Dám ti rad několik stránek a střevíčky k snům. Štěstí ti pláchlo zadními vrátky, včerejší vítr nechytíš zpátky - nad střechou se zatočí, řekne, tak se měj, málo mě znáš. Jak vratká je ke štěstí brána, málokdo ví, (málokdo...) že lásku, co odešla z rána už nedohoní. Šla tudy docela blízko, snad okolo nás, (málokdo...) příště jí udělej místo a neztrácej čas. Sbohem ti mává zlatými vlásky, k čemu teď vrásky? Málo mě znáš. Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví, málokdo, málokdo, málokdo, málokdo zná. Láska šla docela blízko, snad okolo nás, příště jí udělej místo a neztrácej čas. Sbohem ti mává zlatými vlásky, k čemu teď vrásky? Málo mě znáš. Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví, málokdo, málokdo, málokdo, málokdo zná. Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví, že lásku, co odešla z rána už nedohoní. Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví, málokdo, málokdo, málokdo, málokdo zná. Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví, že lásku, co odešla z rána...