Žiju teď,
proto jsem šťastná.

Náhle smutky vyvanou 
tak jak včerejší dým.
Už nejsem jejich poddanou,
to jisto jistě vím.
Náhle stojím vzpřímená
a cítím vláčný klid
a novou touhu žít.

Ještě včera schýlená,
jak větrem trávní stvol.
Dnes dík náhlým proměnám
den sfouknul světobol.
Náhle znovu zrozená
a lásky dychtivá
zpátky už se vůbec nedívám.

Je konec trápení
a vzduch jak po deštích,
zas jako dítě já jsem zvědavá.
Je konec trápení
Žiju a nevěštím,
nechci se ztrácet v pouhých představách.

Dříve socha s patinou
a dneska životná.
Vlákna smutku pominou,
ta síť je nehmotná
Náhle mám tep zvýšený
a slyším srdce bít
a jenom štěstím dneska toužím znít.

Je konec trápení
a vzduch jak po deštích,
zas jako dítě já jsem zvědavá.
Je konec trápení.
Žiju a nevěštím,
nechci se ztrácet v pouhých představách.

(Je konec trápení.) 
Je po deštích(A vzduch jak po deštích,) 
A já toužím jenom žít.(zas jako dítě já jsem zvědavá) 
Je konec trápení.(Je konec trápení.) 
(Žiju a nevěštím,)
Nechci se ztrácet v představách(nechci se ztrácet v pouhých představách) 

A toužím jenom žít!
Toužím žít! Toužím(Je konec trápení.)
žít! Já nevěštím(A vzduch jak po deštích) 
Nevěštím, nevěštím(Je konec trápení.)
a toužím jenom žít...(Žiju a nevěštím,...)