Eddie Vedder
Americký grungový zpěvák a písničkář Eddie Vedder, jehož rodné jméno zní Edward Louis Severson III, se nejvíce proslavil jako hlavní zpěvák a kytarista skupiny Pearl Jam. Ikona alternativního rocku a hudebního stylu grunge se narodila 23. prosince 1964 v Evanstonu na předměstí Chicaga ve státě Illinois. Rodiče nadaného hudebníka se rozvedli, když mu byl jeden rok.
Vedderova matka se však brzy znovu vdala – vzala si právníka Petera Muellera, o kterém byl Eddie Vedder dlouho přesvědčen, že je jeho biologickým otcem, neboť nosil jeho jméno.
V polovině 70. let se rodina včetně třech Vedderových nevlastních bratrů přestěhovala do San Diega v Kalifornii. Ve dvanácti letech dostal Eddie od matky svou první kytaru, které se začal soustavně věnovat. Sám vždy tvrdil, že když mu bylo patnáct nebo šestnáct, cítil se velmi osamocený a jedinou společností, kterou tehdy měl, byla hudba. Vedderova matka a Mueller se rozvedli, když bylo Eddiemu patnáct let. Matka a ostatní sourozenci se odstěhovali zpět na předměstí Chicaga, zatímco Eddie zůstal se svým nevlastním otcem v Kalifornii.
Krátce po rozvodu rodičů se Eddie sešel se svým stýcem Scottem, který mu prozradil, že Mueller není jeho biologickým otcem. Se svým skutečným otcem se Eddie potkal jako dítě, ale tehdy si myslel, že Severson je pouze starý rodinný přítel - touto životní situací je inspirován text písně Alive. V době, kdy se Eddie dozvěděl pravdu, zemřel Severson na roztroušenou sklerózu. Eddie byl zrovna v posledním ročníku střední školy a rozhodl se bydlet samostatně. Na bydlení si vydělával tím, že po nocích pracoval v lékárně. Práce a škola se ovšem daly jen těžko skloubit. Eddie proto kalifornskou střední školu nedokončil a vrátil se zpět do Chicaga. V této době si také změnil jméno z Mueller na Vedder.
Začátkem 80. let pracoval Eddie jako číšník a dokončoval si střední školu. V roce 1984 se spolu se svou přítelkyní přestěhoval do kalifornského města San Diego. Pracoval tehdy, kde se dalo. Nějakou dobu se živil například jako hotelová ochranka. V San Diegu se Eddie stal členem několika místních kapel. V roce 1988 byl Vedder členem funkové skupiny Bad Radio, která sice zezačátku hrála ve stylu Duran Duran, ale později ji velmi ovlivnili Red Hot Chilli Peppers.
Po odchodu z kapely Bad Radio byl Eddie nějakou dobu bez stálého hudebního angažmá a pracoval jako obsluha na noční benzínce. Muzikanti z jihokalifornské hudební scény se většinou vzájemně znali. Výjimkou nebyli ani Eddie Vedder a Jack Irons, bývalý bubeník Red Hot Chili Peppers, kteří spolu občas hráli basketbal. Koncem roku 1990 dostal Vedder od Ironse demo nahrávku skupiny ze Seattlu, která právě hledala zpěváka. Vedder si nahrávku poslechl a ke třem věcem napsal texty, které označil za jakousi mini-operu. Vypráví se v nich příběh mladého muže, který — stejně jako tehdy Vedder — žije ve lži a neví, že jeho rodiče jsou nevlastní a že ti skuteční jsou už mrtví. Z mladíka se stane sériový vrah a nakonec je zatčen a odsouzen na doživotí. Vedder nahrál zpěvy a poslal kazetu Seattlu. Z těchto tří skladeb se později staly písně skupiny Pearl Jam - Alive, Once a Footsteps.
Nahrávku si poslechli členové právě zaniklé kapely Mother Love Bone - Stone Gossard a Jeff Ament. Vedderův zpěv se jim zamlouval, a tak ho pozvali do Seattlu na zkoušku s nově vznikající kapelou. Všichni byli zvukem kapely velmi příjemně překvapeni. Tou dobou hráli Gossard a Ament současně v kapele Temple of the Dog, kterou založil zpěvák Chris Cornell. Temple of the Dog měla být pocta Andrew Woodovi - frontmanovi skupiny Mother Love Bone, který se v pouhých 24 letech předávkoval heroinem. V Temple of the Dog hrál ještě bubeník Matt Cameron a nově příchozí Mike McCready. Z této doby pochází duet Cornella a Veddera - písnička Hunger Strike.
Skupina Pearl Jam vznikla v roce 1990. U jejího zrodu stáli Ament, Gossard a McCready, kteří k sobě přibrali ještě Eddieho Veddera. V kapele se vystřídali tři různí bubeníci. Členové skupiny si nejprve dali název Mookie Blaylock, ale po podpisu smlouvy s Epic Records v roce 1991 ho museli změnit.
Debutová deska pojmenovaná Ten, která kapelu zařadila mezi mainstreamové muzikanty, se v 90. letech stala nejprodávanějším alternativně rockovým albem. Skupina velmi rychle získávala na popularitě. Na seattleskou hudební scénu, známou též pod názvem grunge, se strhla pozornost mnoha médií. Pilotní singl desky Jeremy byl v roce 1993 nominovaný na cenu Grammy v kategoriích Nejlepší rocková píseň a Nejlepší hardrocková nahrávka. Televizní stanice MTV prohlásila videoklip k písničce Jeremy za hudební video roku.
V říjnu 1993 se fotografie Eddieho Veddera objevila na obálce prestižního časopisu Time. Článek se zabýval rostoucí popularitou grungeového hnutí. Vedder odmítl s časopisem spolupracovat a jeho fotka na titulní stránce Time ho příliš nepotěšila.
V té době se Perl Jam hodně věnovali nejen koncertování, ale také psaní nových písniček. Druhá studiová deska Vs. vyšla v roce 1993 a stala se nejrychleji prodávanou deskou roku 1993. Na špičce amerického albového žebříčku vydržela celých pět týdnů.
Pod tlakem komerčního úspěchu, jehož velká část dopadala na Veddera, se skupina rozhodla přibrzdit propagační kampaně ke svým deskám a odmítla točit videoklipy. Jak se Vedder svěřil časopisu Melody Maker, důvodem takového rozhodnutí bylo, že si „spousta lidí začala myslet, že můžeš změnit nebo dokonce zachránit jejich život. Tyhle nemožný očekávání tě pak postupně začnou drtit.” V roce 1994 začal také médii značně propíraný bojkot společnosti Ticketmaster, který trval celé tři roky a značně omezil možnosti skupiny uspořádat turné po Spojených státech.
Ke konci roku 1994 vydali Pearl Jam třetí studiovou desku Vitalogy, která se stala multiplatinovou. Krátce před vydáním desky vyhodila kapela bubeníka Abbruzzese a nahradila ho Jackem Ironsem, se kterým se Vedder znal a který dříve hrával s Red Hot Chili Peppers. Kapela to zdůvodnila různými politickými názory, se kterými se zbytek kapely neztotožňoval. Jako příklad uvedli nesouhlas s bojkotem firmy Ticketmaster. Vedder začal častěji hrát na doprovodnou kytaru, nahrával více vokálů a občas i bubnoval. Mnoho skladeb na desce je o ztrátě soukromí, se kterou se Vedder nechtěl smířit. Album si opět vysloužilo nominace na cenu Grammy, tentokrát ale v kategoriích Deska roku a Nejlepší rockové album. Deska se umístila na 492. místě žebříčku 500 nejlepších alb všech dob časopisu Rolling Stone. Single Spin the Black Circle vyhrál cenu Grammy v kategorii nejlepší hardrocková nahrávka.
Následovaly desky No Code a Yield. V roce 1998, před turné po Spojených státech, Irons skupinu opustil. Odůvodnil to nespokojeností s neustálými přesuny během turné. Pearl Jam tedy požádali bubeníka Soundgarden Matta Camerona, aby s nimi odehrál americké turné. Měla to být jen dočasná výpomoc, avšak členové kapely se brzy rozhodli, že Cameron v sestavě zůstane. Krátce před Vánoci 1998 nahráli Pearl Jam coververzi písničky Last Kiss, balady z 60. let od skupiny J. Frank Wilson and the Cavaliers. Píseň, kterou vydali jako singl, se stala velmi populární. Umístila se na druhém místě amerického singlového žebříčku, což bylo zatím nejvyšší umístění skupiny Pearl Jam.
V roce 2000 vyšlo album Binaural a kapela začala vydávat oficiální bootlegy, kterými byly většinou živé nahrávky z koncertů. V letech 2000 a 2001 vydali Pearl Jam neuvěřitelných 72 živých alb. Singl Grievance z alba Binaural byl v kategorii Nejlepší hardrocková nahrávka nominován na cenu Grammy. Následující řadová deska Riot Act vyšla v roce 2002. Písnička Man of the Hour, která se objevila ve filmu Big Fish, byla v roce 2004 nominovaná na Zlatý glóbus. Pearl Jam pak ještě vydali eponymní desku Pearl Jam a album Backspacer.
Na deskách Pearl Jam používá Vedder pseudonym Jerome Turner - ovšem pouze pro nehudební příspěvky, jako jsou například booklety desek. Nějakou dobu se také podepisoval jako Wes C. Addle - tedy West Seattle.
Více na theofficialpageof.com/eddie-vedder/