Emi           C        D           G  G/F#
1. Tvář Ti zůstává a kolébá se nad vodou,
   Emi                  C       D            G  G/F#
   plá jak prapor ztracených iluzí, a ne náhodou
   H7              C                    C     D    G
   spí někde v oblacích, snad se pro ně někdy probudí.

2. Smích Ti zůstává, je jak dým nad vodou,
   zní v podstavcích, a tak znám a ne náhodou,
   bílá místa ze řádků, která Tvoje slova doplní.
                     Emi            C G            Emi             D
R: V těch slovech je pták, který uletí, než mu zamávám, bude v zajetí
                G                 C             C G  D            G
   krajů, které znám jen z vyprávění, povídá se prý, že tam nic není.

3. Mám na cestě jen kamení a věčnost ke mně pískem promlouvá,
   smích je tajné znamení, je vždy tam, kde mě není,
   stojí někde opodál, čekám, co se zítra přihodí.

4. Tvář mi zůstává, jenom mění barvu s oblohou,
   plá jak prapor ztracených iluzí, a ne náhodou
   volám do Tvých oblaků hloupá slova plná rozpaků.
R: