Emi D Šedý, zarostlý hlavy, vzduchem táhne rum,C D Emi a ve dveřích armády spásy stojí, kdo věřil snům.Emi D Kalný, tupý ráno, muzikál zívacích hodin,C D Emi zní rachot kontejnerů, štěkot pár hladovejch psů.Emi D R: Kdo ví, co nám teď schází, o čem sníme, kam to jdem,C D Emi kdo ví, co nám teď schází, o čem sníme, kam to jdem. Dým z cigára si splétá svý city do pár kroužků, poslední pomazání, funebrák truhlu ti stlouká. Zas děti volaj tátu, z okna za studenou zdí, a neví jak jim máma říct, že už se nevrátí. Pláč je slyšet z dálky, zoufalej a ztrápenej, závěť tam předčítá smutná láska na prodej. Žebrák jde za svou prácí, o zeď hůl si opírá a na kabát pak vážně připíná metál z války. Trosky, blázni, ty můry mezi náma, stovky, jsou jich stovky, co v ráji hledaj místo. Z velkejch vrat chlapi z noční jdou spát, dál z komínů se snáší divná vůně, černej prach. Lokál zved svý ceny, není zač zapít žal a síra v dnešním víně je ďáblův autogram. Ten divnej čas krev vysává, svý drápy zatínáš, hlídá posedlej svíravej hlad prázdnejch duší. Dá ti dárek z cesty poslední, pár zvadlejch kytek z hrobů a hlásí novej den, kde všichni zůstanem snad stejný před Bohem. R: Kdo ví, co nám teď schází, o čem sníme, kam to jdem. Kdo ví, co nám teď schází, o čem sníme, kam to jdem. Kdo ví, co nám teď schází, o čem sníme, kam to jdem. Kdo ví, co nám teď schází, o čem sníme, kam to jdem.